|
|
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová společnost a davové jednání, se neoromantická, dekadentní a symbolistická literatura obrací naopak k reflexi extrémních forem individualismu. Inscenace patologických úzkostí se tu stává součástí široké dobové debaty o vztahu individualismu a modernizující se konzumní, konformní a manipulovatelné společnosti, který v průběhu a zejména na sklonku 19. století tematizovala pod různými hlavičkami i dobová psychologie. Patologický individualismus není v novoromantické, dekadentní a symbolistické literatuře inscenován ani jako něco, co si máme povinnost zvolit, ani jako cíl emancipačních snah, nýbrž jako stav, ke kterému jsou někteří jedinci v důsledku konkrétních a zcela neovlivnitelných faktorů „odsouzeni“. \n
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
|
|
|
Karel Kamínek prozaik
Brázdová, Kateřina ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá krátkými prózami Karla Kamínka, autora z okruhu Moderní revue. V první části je nastíněno prostředí české dekadence přelomu 19. a 20. století, francouzské kořeny dekadence a její evropské inspirační zdroje. Druhá část se zaobírá osobou Karla Kamínka. Je uvozena základními biografickými údaji a dále představuje vybrané projekty, na nichž Kamínek participoval. Ve třetí části práce jsou rozebírány autorovy krátké prózy. Věnujeme se jednak povídkovým souborům Dies Irae a jiné prózy a Disonance, jednak povídkám zveřejněným časopisecky. K dílu přistupujeme chronologicky, členíme ho do oddílů příbuzné poetiky a zároveň respektujeme rámec knižních celků. Na vybrané povídky se zaměřujeme blíže. Cílem práce je připomenout pozapomenutého autora, pokusit se určit specifika jeho prozaické tvorby, zachytit její vývoj a zasadit ji do kontextu české literatury.
|
|
|
Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století
Dospělová, Veronika ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Bakalářská Práce Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století podává formou případové studie kulturně-historický rozbor příčin a následků nástupu liberální vlády v Rakousko-Uherské monarchii a její odraz ve vzhledu hlavního města. Pokouší se též nastínit, jak byla situace tehdy vnímána významnými osobnostmi kulturního života metropole, ale i jejími běžnými obyvateli. Největší pozornost je věnována prostoru samotné Ringstrasse, genezi jejího vzniku a jejímu obsahovému významu. Právě jednotlivé budovy, parky nebo pomníky mají symbolický význam, zosobňují myšlenky své doby.
|
|
|
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
|
|
| |
|
|
Vliv francouzské literární kritiky přelomu 19. a 20. století na F. X. Šaldu: případ Rimbaud
Soukeníková, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Francouzská literární kritika konce 19. a počátku 20. století nápadně ovlivňuje zrod a vývoj té české. Práce se zabývá konkrétní komparací přímých i nepřímých francouzských vlivů na české pojetí literární kritiky. Tento jev ilustruje na vybraných francouzských studiích a odborných článcích hodnotících život a dílo Arthura Rimbauda, které jsou následně porovnávány se studií F. X. Šaldy na stejné téma. Soustřeďuje se především na aplikované teoretické literárněkritické směry tohoto období, mapuje kritický ohlas soudobý Rimbaudovu životu, ale zohledňuje i ten posmrtný, který je časově adekvátnější českému prostředí.
|
|
|
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
|
|
|
Alegorie módy (případ Luisa Ziková)
Chochrunová, Ivana ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na otázku vztahu psaní a módy v období fin de siècle. Alegorie módy, tak jak ji uvedl v život Charles Baudelaire v eseji Malíř moderního života, a dále rozvinul Oskar Wilde, je východiskem analýz tvorby Luisy Zikové, předčasně zemřelé autorky 90. let 19. století. Tato práce bude sledovat na základě analýz její povídkové tvorby otištěné i z pozůstalosti celkovou proměnu literárních postupů období ve vztahu ke kategoriím pomíjivosti a trvalosti, vnějšku a vnitřku, vědomí a nevědomí. Bude vycházet z teoretických a historických analýz českého modernismu Petra Málka, Michala Topora, Roberta Pynsenta a dalších.
|
host ::
RSS.